Pracovní podmínky a prostředí

Jakákoli práce a pracovní činnost vykonávaná jedincem představuje v určitém pohledu riziko spojené s možností poškození zdraví.

Právě z tohoto důvodu bylo postupem času specifikované odvětví zabývající se problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále BOZP). Samotná BOZP je uceleným systémem analýz, interních nařízení a jiných taxativně daných opatření a musí se stát součástí řídících a výrobních procesů každé organizace. Cílem BOZP je minimalizování rizika poškození zdraví zaměstnanců, ale v neposlední řadě směřuje také k předcházení škodám na majetku a na technologických zařízeních v podniku.

V současnosti je evropskými a národními institucemi kladen stále větší důraz na BOZP a dodržování nařízených opatření. K tomuto odkazu se připojuje i stále více samotných podnikatelských subjektů (např. zapojením se do projektu "Bezpečný podnik") uvědomujíce si, že vynaložené prostředky na zajištění správně fungujícího systému BOZP v organizaci se projevuje snížením pracovní úrazovosti na jedné straně a automaticky zvýšením pracovní výkonnosti podniku na straně druhé.

Bezpečnost a ochranu zdraví při práci v každé organizaci zajišťují zaměstnanci na všech stupních řízení, tj. od oprávněných zástupců a vedení podniku počínaje až po řadové zaměstnance a brigádníky konče. Znalost problematiky BOZP je přitom nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů každého zaměstnance pro výkon svého povolání. Všichni zaměstnanci jsou při své práci součástí zabezpečení plnohodnotného fungování systému BOZP.

Plnění úkolů v oblasti BOZP zajišťují zejména vedoucí pracovníci na všech stupních řízení a plnění těchto úkolů je rovnocennou součástí jejich pracovních povinností. Vedoucí pracovníci jsou v rozsahu své působnosti povinni soustavně zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci a pro tento účel provést nezbytná opatření včetně zajišťování prevence, potřebných prostředků a vhodného systému pro řízení ochrany práce. Zároveň jsou povinni zlepšovat úroveň ochrany práce ve všech činnostech a přizpůsobovat ji měnícím se skutečnostem v podniku.

Pro podnik by měl být samozřejmostí uzavřený pracovní poměr s osobou s odbornou způsobilostí k výkonu preventivních a ochranných služeb (autorizovaný bezpečnostní technik), případně mít nasmlouvanou externí organizaci zabývající se BOZP (bezpečnostně technická služba). Úkolem osob s odbornou způsobilostí v BOZP je implementovat taxativně daná nařízení, selektovat informace relevantní pro konkrétní podnik, pravidelně hodnotit rizika a ohrožení a následně detailně aplikovat zjištěné poznatky do celkového systému řízení na úseku BOZP.

Posuzování rizik je systematické prověřování toho, co může zaměstnance ohrozit nebo způsobit nežádoucí událost a posouzení, zda jsou stávající bezpečnostní opatření dostatečná. Nutným krokem pro zvládnutí tohoto úkolu je identifikace všech rizik vztahujících se k prováděným činnostem s následným stanovením, resp. zavedením dosavadních a plánovaných bezpečnostních opatření v rámci prevence rizik do běžného chodu podniku.

V jednotlivých organizacích se odborně způsobilé osoby v BOZP setkávají s vyšším či nižším počtem nedostatků, neshodami se stavem nařízeným legislativou a normami. Základním předpokladem pro udržení pracovní kázně a řádného plnění úkolů v BOZP je účinný systém kontroly. Nedostatky na úseku BOZP se dají diverzifikovat z různých kritérií a přímo souvisejí s posuzováním rizik v daném podniku.

Účelem posuzování rizik je prověřit, zda je zajištěno, aby pracoviště, zařízení, pracovní pomůcky, pracovní postupy, uspořádání pracovních míst a organizace práce neohrožovaly bezpečnost a zdraví při práci zaměstnanců. Posouzení rizik, včetně identifikace všech nebezpečí a souvisejících bezpečnostních opatření musí být zpracovány takovým způsobem aby:

  • mu rozuměli všichni řídící pracovníci,
  • jej mohli prakticky využívat, protože mají povinnost průběžně vyhodnocovat rizika a provádět opatření k jejich odstraňování při své každodenní řídící a kontrolní činnosti,
  • všechny významnější rizika byly pod kontrolou.

Identifikace nebezpečí a ohrožení je individuální v každém podniku, ale v globálu je možné nebezpečí a ohrožení rozdělit do následujících oblastí, ve kterých se sledují zejména:

Pracovní zařízení
  • nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí
  • volný pohyb částí nebo materiálu, které mohou zasáhnout člověka
  • pohyb strojů a dopravních prostředků
  • nebezpečí požáru nebo výbuchu
  • možnosti zachycení, říznutí, vtažení, bodnutí, úderu, oděrků, zhmoždění, amputace

Pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště
  • nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné, kluzké povrchy, vyčnívající části)
  • práce ve výškách
  • práce v nevhodné poloze
  • omezené prostory
  • stabilita zaměstnance
  • pracovní techniky a metody

Používání elektřiny
  • elektrické vypínače strojů
  • elektrická instalace
  • elektrická zařízení, ovladače, izolace
  • přenosná elektrická zařízení
  • elektřina, která může způsobit požár nebo výbuch

Expozice látkami ohrožujícími zdraví
  • přítomnost žíravin
  • dráždivé látky

Expozice fyzikálním faktorem
  • elektromagnetické záření
  • hluk a ultrazvuk
  • horké látky

Faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů
  • nevhodné osvětlení
  • nevhodná teplota, vlhkost, větrání
  • znečištění, nepořádek

Vztah pracovního místa a lidského faktoru
  • znalosti a dovednosti zaměstnanců
  • odklon od bezpečných pracovních postupů
  • vhodnost OOPP (Osobní ochranné pracovní prostředky)
  • nedostatečná motivace bezpečné práce
  • ergonomické faktory

Psychologické faktory
  • pracovní zátěž (intenzita, monotónnost)
  • rozměry pracoviště (klaustrofobie, osamělost na pracovišti)
  • vliv konfliktů
  • vliv rozhodování ve stresové (zátěžové) situaci
  • nízká úroveň řízení práce
  • reakce v případě mimořádných situací

Organizace práce
  • faktory pracovního procesu (noční práce, odpočinek)
  • řízení BOZP
  • údržba (zejména bezpečnostních zařízení)
  • zajištění vyšetřování nehod a mimořádných situaci

Ostatní faktory
  • nebezpečné jednání jiných osob
  • nepříznivé povětrnostní podmínky
  • střídání pracovišť

Dovolíme si konstatovat, že důkladnou identifikací nebezpečí a ohrožení s následným přijetím adekvátních opatření (např. technických, organizačních, výchovných a pod.), bude jakákoliv organizace schopna trvale vytvářet vhodné pracovní podmínky a udržovat optimální pracovní prostředí.