Není koučink jako koučink

Při rozhovorech s manažery se neustále přesvědčujeme o tom, že mnozí z nich mají o koučinku stále velmi zkreslenou představu. Koučink často chápou jako terapii, nebo si kouče představují jako poradce či mentora. Velká část koučink vnímá jako něco spirituálního a v kouči vidí jakéhosi guru.

Proč je tomu tak?
Jednou z příčin je jistě fakt, že koučink je definován jen velmi těžko. Má velmi široké uplatnění, používá se v rozmanitých situacích, za různým účelem a na dosahování široké škály cílů.

Navíc, existuje celá řada koučovacích přístupů, technik a koučovacích stylů, které se neustále vyvíjejí a které ani nelze jednotně popsat. O přesnější popis toho, co vlastně koučink je, se nepokoušejí ani profesní organizace koučů. Na svých stránkách a v osvětových materiálech popisují koučing jen velmi vágně, obvykle jako jistou formu podpory klienta při hledání cest k řešení a dosahování cílů.

Konkrétně například největší mezinárodní organizace koučů, International Coach Federation, definuje koučink jako "partnerství s klienty ve stimulačním a tvůrčím procesu, který klienty inspiruje maximalizovat jejich osobní a profesní potenciál."

Jeden z největších poskytovatelů vzdělávání koučů v Čechách, Koučink Centrum, popisuje kouče jako "jakéhosi průvodce, který pomáhá firmám a lidem najít ty nejlepší odpovědi, pravdy a řešení a někdy i sílu dotáhnout úplně a do konce vysněné vize a projekty, nebo si uvědomit nové možnosti rozvoje. "

Svou roli hraje i to, že každý kouč se chce něčím odlišit, prezentovat se jako specialista na nějakou oblast. Setkáme se proto se specializacemi jako "životní koučink", "koučink změny", "sex koučink", "jóga koučink", "business koučink", "rodinný koučink", "partnerský koučink" atd.. To může vzbuzovat pocit, že každá oblast vyžaduje "jiný" koučing a také může vytvářet dojem, že kouč by měl být na příslušnou oblast specialistou - aby nám mohl "fundovaně" radit.

Příčinou bude ale určitě i to, že veřejnost dostává veškeré informace o koučinku od samotných koučů - tedy od těch, kteří jej nabízejí. A zůstat objektivním je v takových případech náročné i pro ty nejprofesionálnějších kouče. "Nezávislé" zdroje informací o koučinku od nezainteresovaných stran se hledají těžko, pokud vůbec nějaké existují. V neposlední řadě je třeba si uvědomit i to, že koučink je v ČR vcelku novým fenoménem.

A jelikož se v zahraničí těší velké oblibě, okamžitě u nás přitáhl pozornost mnoha, zejména z řad psychologů, psychiatrů, hypnoterapeutů, konzultantů, mentorů, manažerských poradců, školitelů a "jogínů", kteří v něm našli způsob, jak obohatit svou současnou praxi a nabídnout něco nového. "Koučovaný" pak mnohdy ani neví, zda ve skutečnosti dostává mentoring, poradenství, terapii, koučink nebo "směs všeho".